Ergonomie práce a pracoviště - pojem ergonomie

Ergonomie je interdisciplinární vědní obor, který integruje a využívá poznatky věd humanitních (zejména psychologie práce, fyziologie práce, hygieny práce, antropometrie, biomechaniky ) a věd technických (např. vědy o řízení, kybernetika, normování...).

Pojem ergonomie je převzat z anglického "ergonomics" jež vznikl spojením řeckých slov "ergon" - práce, pracovní síla a "nomos" - řád, pořádek, zákon. Předmětem ergonomie je studium vztahů mezi člověkem, pracovním prostředkem a pracovním prostředím - "Systém člověk-stroj-prostředí", též "Pracovní systém" a aplikace poznatků tohoto studia uplatněním limitů výkonnosti člověka (mentální, senzorické, antropometrické, biomechanické) při projektování, konstruování strojů a technických zařízení, při inovačních a racionalizačních záměrech, při plánování technického rozvoje apod.

Cílem ergonomicky řešeného pracovního místa je vytvořit takové pracovní podmínky, aby nedocházelo k nepřiměřené pracovní zátěži, např. svalově kosterního aparátu. Veškeré vzdálenosti, výšky a úhly musí být nastaveny tak, aby odpovídaly antropometrickým, biomechanickým požadavkům a fyziognomii příslušného uživatele. Pracovní místo je nutno přizpůsobit člověku, nikoliv naopak.

Pracovní poloha

Nejčastější pracovní polohy jsou sed a stoj, ale nelze vyloučit ani ostatní polohy jako je klek, předklon, dřep a leh. Za základní polohu člověka je považována také chůze. Z fyziologického hlediska je sed energeticky méně náročný a dolní končetiny při něm nejsou trvale zatíženy. Avšak ani trvalá práce vsedě není vhodná.

Porovnání výhod sedu a stání:

Výhody sedu	Výhody stání
menší energetická náročnost	možnost střídání poloh
jemnější a přesnější pohyby	větší dosah končetin
odlehčení nohou	větší síla
využití nohou k práci	větší bdělost
lepší soustředění	možnost rychlého pohybu
odpočinek při mikropauzách	pružnější střídání pracovišť

Za obecně nevhodné nebo nesprávné pracovní polohy, které je třeba vyloučit nebo co nejvíce omezit, se považují:

• trvalý stoj na místě bez pohybu
• trvalý nebo častý předklon, tj. více než 15 ohnutí v zádech
• úklon, hluboké ohyby nebo nepřirozené polohy těla v dřepu
• častý stoj na jedné noze (např. ovládání stroje jednostrannou nožní pákou).
• dlouhodobá práce s nataženými nebo předpaženými pažemi.

Parametry pracovních ploch při práci vsedě

Na obrázku jsou znázorněny 4 úrovně výšek pracovních ploch podle charakteru pracovní činnosti:

E - 88 cm pro velmi jemné práce ( montáž hodinek, speciální pracovní obory vyžadující velmi přesnou manipulaci.

D - 84 cm pro práce s větší zrakovou náročností.

C - 74 cm běžný pracovní stůl určený pro manipulaci bez zvýšené námahy a bez nutnosti zvýšené zrakové kontroly.

B - 66 cm pro práce vyžadující vynaložení věší síly

A - 60 cm nejmenší výška prostoru pro nohy

F - 45 cm výška sedadla

G - 75 cm výše očí nad sedací plochou

Rozměrové údaje jsou určeny pro průměrnou výšku postavy 175 cm.

Parametry pracovních ploch pro práci vstoje

Na obrázku jsou znázorněny 4 úrovně výšek pracovních ploch podle charakteru pracovní činnosti:

A - 80 - 95 cm pro práce vyžadující větší námahu, práce s objemnějšími předměty hrubší zámečnické práce.

B - 95 - 100 cm pro práce vyžadující zručnost, montáž, lehká ruční práce.

C - 113 cm horní čelist svěráku při zámečnické práci.

D - 105 - 115 cm pro jemné a přesné práce.

E - 165 cm výše očí

Rozměrové údaje jsou určeny pro průměrnou výšku postavy 175 cm.

Pohybový prostor

Pohybovým prostorem je myšlen prostor ve kterém je vykonávána samotná pracovní činnost. Prostor pro horní (manipulační)i dolní (pedipulační) končetiny je vymezen pomocí tzv. referenčního bodu. Referenční bod je vymezen průsečíkem tří na sebe navzájem kolmých rovin:

• vodorovnou manipulační rovinou
• svislou rovinou proloženou osou těla (sagitální) kolmou k přední hraně stroje či pracovního stolu
• svislou rovinou (frontální) proloženou přední hranou stroje či pracovního stolu (Hygienický předpis sv.36/1976, směrnice č.40)

Pro většinu činností lze přesně definovat manipulační rovinu a pro každou práci její optimální výšku. Pro obecné případy je manipulační rovina určena takto:

pracovní poloha	muži	ženy
vsedě	70 cm	65 cm
vstoje	103 cm	95 cm

Výška pracovního stolu je totožná s výškou manipulační roviny pouze tehdy, nejsou-li předměty s nimiž pracovník manipuluje vyšší než 5 cm.

Pohybový prostor pro nohy (pedipulační) a prostor pro nožní ovladače je vymezen takto:

pohyblivý prostor	muži i ženy
nejmenší výška nad podlahou	60
nejmenší celková šířka	50
nejmenší hloubka od hrany stolu (stroje)	50
optimální hloubka	70

Řešení pracovního prostoru je nutné věnovat velkou pozornost, neboť je tím do značné míry ovlivněn výkon i zatížení pracovníka.